Morseova abeceda
Filtr: morse_codeVerze: 1.0
Autor: Vojtech Beil
Datum: 16. října 2002
Popis:
Morseova abeceda
Tento filtr převádí daný text na Morseovu abecedu.
Při převádění je vhodné odstranit diakritiku, protože Morseova abeceda nedovoluje zakodovávat písmena s háčky a čárkami.
Tento filtr je nutné použít i u ostatních šifer, které pracují s Morseovou abecedou. Tyto filtry totiž pracují pouze se vstupem ve formátu Morseovy abecedy.
Znaky Morseovy abecedy
Písmena Morseovy abecedy:
|
Čísla:
|
Jiné (české znaky):
|
Nestandardní (německé znaky) - Tyto znaky jsou velmi málo známé a ještě méně často používané. Jejich použítí není doporučeno:
|
Klíč na luštění Morseovy abecedy:
Dobrá pomůcka vhodná zvláště pro začátečníky. Při luštění se postupuje z hora dolů. Černé políčko znamená čárku, bílé tečku.
|
Historie Morsovy Abecedy
V tomto článku bych Vám chtěl přiblížit jak to vlastně bylo se vznikem Morseovy abecedy. Dnes už její význam opadá. Kromě nás, členů různých oddílů, ji používají radioamatéři pro komunikaci mezi sebou, ale je to jen jejich koníček. Dříve se Morseova abeceda používala k rychlému přenosu informací pomocí telegrafu, což byl předchůdce telefonu. Ale začněme rovnou od začátku.
Jednoho dne, bylo to 27. 4. 1791, se v Charlestownu v USA narodil chlapec jménem Samuel Finley Breese Morse. Měl 11 sourozenců, ale 8 z nich zemřelo ještě v dětském věku. Od roku 1805 navštěvoval Yale College (název školy), kde se seznámil se základy fyziky, ale záhy se projevil jeho malířský talent.
Na přání otce, který pro svého syna neviděl v umění budoucnost, nastoupil jako úředník v obchodě s knihami v rodném městě. Maloval však dále a jeho obrazů si povšiml tehdy významný malíř, Washington Allston, poznal jeho nadání a přemluvil otce Morseho, aby jej pustil studovat malířství do Anglie.
Střídavě trávil tuto dobu v Bristolu a v Londýně. Již tehdy získal několik významných ocenění za své práce. V roce 1815 se vrátil do USA a otevřel si vlastní ateliér, oženil se a poté odešel do New Yorku. Byl jedním ze zakladatelů National Academy of Design. Poté co mu zemřela žena a rodiče, odjel do Evropy, aby změnil prostředí.
Na lodi se seznámil s fyzikem Ch. T. Jacksonem, který jej zasvěcoval do nejnovějších poznatků a mimo jiné přišla řeč i na pokusy s telegrafem. Morse si podle vyprávění udělal vlastní představu, jak by takový přístroj měl vypadat a načrtl si jej. Po návratu zpět do New Yorky se dále zabýval malířstvím, byl jmenován profesorem malířství a sochařství na nové universitě v New Yorku, zapojil se též do politického života a v roce 1836 dokonce kandidoval na místo starosty New Yorku.
V té době již přestával mít na malování čas. Začal totiž sám pokusničit s telegrafem, který jej zajímal od doby, co se setkal s Jacksonem, ale hlavním důvodem byl nedůstojný způsob, kterým odmítl americký Kongres výzdobu některých prostor v Kapitolu jeho malbami. Díky materiální podpoře svých dvou bratů, kteří byli vydavateli tehdy již známého časopisu Ne York Observer, mohl se plně věnovat pokusům. Seznámil se s L. D. Galem Joephem Henrym a předvedl ji svůj model telegrafu, který využíval elektromagnetu k zápisu zpráv, které byly vysílány přerušováním elektrického obvodu. Toto dva pánové mu poradili jak jeho přístroj vylepšit a tak Morse zkonstruoval nový přístroj, pro který sestavil i první abecedu která měla jen deset číslic. Každá číslice měla odpovídající počet impulsů, kterými bylo na straně přijímače vychylováno pisátko vodorovně do strany. První pokus, který předvedl universitním profesorům byl na vzdálenost asi 1/2 km. Pokusům byl přítomen i Alfred Vail, jehož rodině patřila velká továrna. Vail mu nabídl pomoc při mechanických pracích a tak Morseův telegrafní přístroj získal záhy velmi dobrý design.
Americký kongres se v roce 1837 rozhodl zavést síť mechanicko-optických telegrafů obdobně jako tomu bylo v Evropě. Veřejná soutěž se konala 1. října 1837 a Morse měl se svým přístrojem velký úspěch. Mechanicko-optické systémy šly stranou a Morse byl vyzván k dokončení svých pokusů. Dokonce dostal od Kongresu finanční podporu.
Morse svůj přístroj přihlásil k patentování. Kromě něj se na patentu podíleli i A. Vail, L. D. Gal a F. O. J. Smith (senátor). Patentovat chtěl také v Anglii a ve Francii, ale neuspěl i přesto, že tam používali horší telegrafy. Po návratu do USA chtěl postavit telegrafní linku z Baltimore do Washingtonu. Kongres mu ale nechtěl dát peníze a přestali ho podporovat i jiní. Přesto Morse pokračoval na zdokonalování svého přístroje.
V letech 1840 - 1843 pak vytvořil novou telegrafní abecedu, která již byla složena s teček a čárek. Přístroj vylepšil tak, že se pisátko pohybovalo svisle a tak zapisovalo jen vlastní značky. Nová telegrafní abeceda měla ovšem také nevýhody. Používala např. tři druhy mezer a to zhoršovalo čitelnost. Nevýhodou bylo rovněž i to, že nejčastěji používaným písmenům neodpovídali nejkratší značky.
V roce 1843 konečně Kongres schválil částku na vybudování telegrafní linky. Místo původního plány vést vedení pod zemí v olověné trubce se vybudovalo vedení na sloupech podél železnice, což stavbu velmi urychlilo. Celá práce byla hotova 24. 5. 1844 a Morse tak mohl vyslat z Washingtonu památnou větu: "What hath God wrought" (Bože, ono to funguje), kterou Vail v Baltimore opakoval a poslal Morsemu zpět.
Kongres chtěl nejdříve odkoupit vynález pro stát, ale pak od záměru ustoupil. Morse založil Magnetic Telegraph Company a zakázky se hrnuly ze všech stran. V roce 1847 byl přístroj koupen v Evropě a nasazen na lince Cuxhaven – Hamburk, od roku 1849 byl používán i v Rakousku-Uhersku, kde Morse získal od císaře Františka Josefa I. zlatou císařskou medaili.
Ke sklonku života se ještě vrátil k malířství. V New Yorském Central parku mu byla vystavěna bronzová socha. Roku 1865 byl Morseův telegrafní přístroj schválen pro vzájemný mezinárodní styk. Morse zemřel 2. 4. 1872. Dnešní podobu Morseovy abecedy vytvořil v roce 1918 jistý Philips, čímž se sjednotili rozdíl mezi americkou a anglickou abecedou.
Podle Amatérského Rádia 6/99
Wentasah
Příklad:
zelenina je zdrava ... --.././.-.././-./../-./.-//.---/.//--../-../.-./.-/...-/.-///
Jak šifrovat
Poněvadž je použijí Morseovy abecedy opravdu rozsáhlé, není v mých silách zde popsat všechny možnosti šifrování a použití.
Nejjednodušší způsob šifrování je převod do podoby na papíře jako znaky tečka, čárka, lomítko.
Použití je opravdu velké množství, například pro přenos můžeme použít pískání, světlo baterky, různé zakrývání svíček, signalizaci praporky... Můžeme na papír nakreslit malé a velké stromečky, prostě co nás napadne.
Jak dešifrovat
Dešifrujeme podle přijímaných znaků. Každé písmeno, číslici nebo jiný znak tvoří skupina teček a čárek (dlouhých a krátkých signálů). Odděleny jsou lomítkem (nebo delší časovou mezerou).
Celou abecedu bychom se měli naučit nazpaměť, protože nikdy nevíme, co se může přihodit. Když už ani to ne, tak bychom si měli alespoň zapamatovat volání o pomoc - SOS - tři tečky, tři čárky a tři tečky (.../---/...).
Parametry:
extended(x) zda lze používat i nestandartní znaky- normálně je nastaveno tak, že lze používat jen znaky mezinárodní Morseovy abecedy (hodnota 0)